V posledním kole letošní sezony ZKS-západ jsme doma přivítali Dolní Němčí, které se před zápasem nacházelo na 5. místě, zatímco my jsme si hověli na 10., což bylo první místo zaručující záchranu v soutěži, kterou jsme už měli jistou. Šanci dostala trošku slabší sestava než obvykle, aby svoje zápisy do sezónní kroniky rozšířili i ti, kterým doteď nebylo dopřáno v zápasech tolik prostoru. Sezonu jsme nakonec uzavřeli porážkou, i když průběh zápasu v několika chvílích napovídal úplně jinému výsledku.

Jak už bylo zmíněno, nastoupili jsme ve slabší sestavě, k naší smůle náš soupeř udělal přesně pravý opak. Přijel se sedmi nejlepšími hráči sestavy (včetně IM Pavla Zpěváka), pouze ten na poslední desce se řadil až mezi spodní čtvrtinu jejich soupisky. Díky tomu měli na papíře obrovskou elovou převahu, ale i tak jsme rozhodně nechtěli dát kůži lacino.

První partii ukončil po asi dvou hodinách Laďa Kokrda (3). Ten většinou vstává od šachovnice až mezi posledními, teď však udělal velice příjemnou výjimku. Ač ho od jeho silnějšího soupeře dělilo více než 200 bodů ratingu (jako ostatně skoro všechny z nás), vůbec se ho nezalekl a s velkou pompou se rozhodl, že mu řádně zatopí. Soupeř se už v zahájení rozhodl vzdát svého majestátného střelce na g7, počítaje s tím, že následnou vidličkou získá figuru. Kdyby však tušil… Laďa mu totiž figuru s ledovým klidem odevzdal, protože si dopočítal, že následnými skoky jezdce získává věž a 2 pěšce jako bonus. Po výměně dam pak soupeřovo postavení zničila mocná aktivita bílých figur, které se s rozhodující silou vrhly do rozpadající se pozice. 1-0

Krátce na to prohrál Štěpán (7). Ten měl se soupeřem asi podobné plány jako Laďa, protože ve španělce obětoval střelce na f7, aby si figuru následně dobral a získal aktivní věž a dámu. Bohužel si potom v zápalu boje zapomněl zatáhnout brzdu a stále se snažil využít zdánlivě slabého postavení krále, což se mu ale stalo osudným. Nenašel jediné správné pokračování, ve kterém by hrál sice bez kvality, ale za to se dvěma pěšci navrch, a naopak začínal postupně materiál ztrácet. Nejdříve jednu figuru, poté i druhou, a když nedokázal najít ani věčný šach, neměl jeho král nejmenší šanci proti takové přesile přežít. 1-1

Dalším hráčem, který rozšířil bodový zisk (bohužel však obou týmů) byl Patrik (5). Ten čelil královské indické a se zahájením si poradil poměrně solidně. Pak ho drobná nepřesnost dostala pod tlak, Patrik se však rozhodl pustit dolů horskou dráhou a obětoval figuru na g6 s tím, že za ni může mít 3 pěšce. Jeho soupeřka však jeho nadšení do této materiální nerovnováhy nesdílela a dala raději přednost tomu, aby si třikrát zopakoval pozici a věčným šachem v trochu horší pozici remizoval. 1,5-1,5

Podruhé jsem nás dostal do vedení já (8). Jelikož jsem měl zdaleka nejslabšího soupeře, byl jsem odhodlaný zapsat na naše konto plný bodový zisk, ačkoliv jsem před zápasem prožíval lehkou existenciální krizi a nebyl jsem si jistý, co chci vlastně na šachovnici dělat. Nakonec jsem se rozhodl pro francouzskou, ačkoliv má poslední zkušenost s ní se řadí do kategorie „Kéž by se to radši nestalo“. Tentokrát se mi to vyplatilo mírou vrchovatou. I když to nebývá úplně mým zvykem, tak jsem si postavil aktivní pozici a sám jsem se divil, jak se najednou příjemně hrálo. Rychle jsem získal pěšce a přes slabá bílá pole jsem pak ovládal pozici. Soupeř navíc velmi hladce padal do nastražených léček a to ho stálo kvalitu. Tu jsem se pak správně rozhodl vrátit, abych získal rozhodující převahu a minimálně dalšího pěšce. Ačkoliv měl v dané situaci můj protivník k dispozici pouze jediný tah, trvalo mu téměř 45 minut, než se se svou situací smířil a opravdu pokračoval dál. Pak jsem se mohl rozhodnout, zda hrát se třemi pěšci navíc koncovku s dámami na stole nebo jenom věžovku. Původně jsem se rozhodl pro první variantu, nakonec však dámy zmizely a já jsem měl v jasné koncovce pěšce navíc dokonce čtyři. Dva z nich jsem pak obětoval, abych spletl matovou síť a dal tolik oblíbený mat pěšcem. Bohužel to však byl náš poslední bodový zisk dne. 2,5-1,5

Ani druhý z bratrů Hronkových dneska neměl svůj den. Martin (1) sice před zápasem projevil neskrývanou radost nad tím, že jeho soupeřem bude Pavel Zpěvák, poněvadž s ním podle svých slov měl velké plány, instinkt mi však napovídá, že ta konečná nula asi neměla být jeho součástí. Alapinova varianta v sicilské se ukázala jako celkem moudrá volba, pozice byla velmi dynamická a prim v ní hráli hlavně obě dvojice střelců. Pak se ale Martin v komplikovaném postavení přehlédl a po několika tahové kombinaci partie rychle skončila, protože materiální ztráty nabraly nezvladatelných velikostí. 2,5-2,5

Poslední tři pozice našich hráčů byly dost nezáviděníhodné a bohužel se jedna po druhé pomalu hroutily. Nejdřív prohrál Kuba (2). Ten si postavil královskou indickou, bohužel ho však soupeř zavedl do neznámých vod a pozice se začala vyvíjet dosti nepříjemně. V neznámé variantě se Kuba čím dál víc zamotával, až jeho figury zavazely samy sobě a stály poměrně pasivně. Navíc mu povážlivě začal docházet čas a musel tak zachraňovat situaci pod dvojnásobným tlakem. Bohužel neviděl jeho asi jedinou možnost jak ve složité pozici partii zachránit a pak už se nedalo nic moc dělat. Soupeř si svůj následný útok mohl vychutnat až do matu. 2,5-3,5

Pak přišel na řadu Viktor (6). Ten čelil katalánské a pozici si udržel velmi dobrou. Dokonce bych řekl, že měl ve střední hře i jakous takous poziční výhodu, ale výměnami ji vypustil a ocitnul se v rovné věžovce s pěti pěšci na obou stranách. Ale nebyla by to správná koncovka, kdyby se nedohrála až do samého konce. Vypadalo to, že žádné překvapení se konat nebude, ale bohužel, opak byl pravdou. Viktor chyboval a na úplném konci partie se ocitnul v pozici, kde měl jeho soupeř postouplého svého posledního pěšce na a-sloupci, zatímco Viktor už neměl žádného a snažil se ho lapit. Koncovku nakonec neudržel a prohrál, nicméně ihned po partii byla tato pozice hromadně diskutována a analyzována všemi přítomnými hráči z A-týmu, kteří si sami nebyli jistí, co ta pozice vlastně znamená a jak by se měla co nejlépe bránit. Ani jejich konečné závěry, že by se třeba dala udržet, však na výsledku nic nezměnily. 2,5-4,5

No a posledním mohykánem zůstal Franta Stojan (4). Jeho soupeřem byl mladší z rodiny Světinských, syn mého soupeře z 8. šachovnice. A bohužel pro nás nešel s výsledkem ve šlépějích svého otce. Ve španělce se po zahájení na Frantu vrhnul s postupem g4 (což mi mimochodem nápadně připomnělo partii Fabiana Caruany z minulého roku, který podobný manévr provedl proti Carlsenovi, ovšem pohořel). Pozice pomalu přecházela ve výhodu bílého, a když Franta dvakrát přehlédl taktické manévry, které mu mohly pomoct, tak se najednou octl v koncovce bez pěšce. Když pak vyměnil dámy a dostal se do nepříjemné vazby, tak soupeř vyměnil zbývající figury a vzniklou pěšcovku musel Franta vzdát. 2,5 – 5,5

To byl tedy poslední zápas sezony našeho družstva. Jak jménem kapitána Kuby, tak i tím svým, zástupcovským, děkuju všem spoluhráčům za jejich letošní výkony. Samozřejmě, vždycky je co zlepšovat, ale buďme rádi, že po tom zemětřesení, které proběhlo v naší sestavě, můžeme i nadále hrát ZKS. Příště už budeme vědět, co nás čeká, a budeme o to silnější.

Komentáře (1)

Pochvala Přidal Mirek K., 10-04-2018 23:00 Céčko hrálo moc pěkný zápas. Proti silnému Dolnímu Němčí dvakrát vedlo a nebylo daleko k remíze. Laďa Kokrda si svoji první výhru v sezóně schoval až na poslední kolo a nejsilnějšího soupeře. Viktor nemusel prohrát. Štěpán a Patrik útočili tak, jak je moc neznáme, atd. Možná škoda, že soutěž už končí...

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte..

Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.2